Nejdelší noc je o Vánocích…

…zpívá Janek Ledecký a já jeho vánoční písničky poslouchám o adventu každým rokem.

Jak tak chodím na ty moje ranní výšlapy, koukám, jak je ta příroda moudrá. Je druhá polovina prosince, všechno pečlivě zasypané sněhem, mírný mráz, stromy, keře, rostliny jsou zachumlané pod peřinou a odpočívají.

Odpočívají…nabírají tím sílu na další sezónu. Pole, záhony, zahrádky taky odpočívají. Jak moudré…

Co kdybychom si z toho vzali příklad aspoň trochu?

Nebo se radši ulítáme v předvánočním shonu?

Je jasné, že každý člověk je jiný, každému vyhovuje něco jiného a každý z nás má jiné priority a tak je to správně.

Proto některá z nás bazíruje na umytých oknech před vánočními svátky a jiné je to úplně fuk a pro obě je to tak správně. Tedy z jejich úhlu pohledu.

Dneska jsem psala dceři zprávu:

Cukroví máme upečené, stromek ozdobený, dárky zabalené. Jinak „všude bordel“, ale nazdobeno. A k tomu „Láska rohatá“ v televizi. (Jakože televizi já sama pustím málokdy, ale teď nastává období pohádek).

Taky mám ráda, když je „před Ježíškem“ uklizeno. Aby přišel do čistého. Ale on se narodil ve chlévě. Takže po letech ten úklid tak neprožívám, jako kdysi, i když porovnáno a „běžně uklizeno“ bude…jako jindy přece. A že zrovna bude možná v ložnici hromádka nevyžehleného prádla nebo něco jiného, co prostě nedostane tu prioritu, tak to zase tolik nevadí. Mně teda. Někdo jiný to samozřejmě může mít jinak.

Za to jsem si letos o adventu užila koncerty v kostele, vánoční rozsvěcení stromečku na náměstí, dokonce wellness v termálech v Maďarsku s manželem a kamarády, což byl báječný dárek a moc za něj děkuji. Cukroví peču zásadně s koledami nebo vánočními písničkami – prostě tak, aby mě to bavilo.

Tak se přimlouvám, abychom se nechali aspoň trochu inspirovat přírodou:

Nenakládali si toho „na hřbet“ zbytečně moc…

Odpočívali pravidelně…

Dělali s láskou to, co chceme…

Udělali si příjemné to, co je potřeba zrealizovat a třeba se nám do toho moc nechce…

A tyto činnosti prokládali tím, co máme opravdu rádi, co nás baví…

Je období zimního slunovratu, kdy se všechno zpomaluje a odpočívá, tak ať tomu jdeme aspoň trochu naproti. Jsme přece součástí přírody.

Přeji všem krásné a pohodové Vánoce, plné radosti, smíchu, pohádek, procházek a prima setkání s blízkými, které máte rádi.

Iva