Jarní úklid… sami nebo s dětmi?

V minulém článku jsem psala o tom, jak jsem si „dělala pořádek v papírech“ a našla z kdysi článek o hodnotě úsměvu. Nevím, jak to máte letos vy, ale já jsem se tentokrát na jaře zaměřila na tolik na pracovní stránku života, že mi nějak unikl tzv. „jarní úklid“.

Mám na mysli, ten pořádný jarní úklid, ne jen umýt okna, setřít prach, vyluxovat, vytřít všude…ale vymalovat aspoň některou místnost v domě, vyklidit skříně a vyházet, co už není potřeba… Znáte určitě ty souvislosti s jarním úklidem…uklízím doma, na zahradě (prostě vně sebe) a zároveň si dělám pořádek v sobě (uvnitř sebe). To znamená, že se „rozloučím“ s tím, jak v téhle místnosti byl uspořádaný nábytek, obrázky na stěně, barvy…a jde se do „změny“…

Všeobecně se ví, že změny ve vnějším světě se nám dělají snáz, než ty uvnitř sebe.

Tak můžeme klidně začít právě těmi v našem nejbližším okolí…pracovní kout, kuchyň, kytky v obýváku…nebo podobně jako jsem to udělala já letos, kdy jsme se s manželem domluvili (hádejte, čí to byl nápad?), že v zadní části zahrady si uděláme záhony na zeleninu, foliák a malé pařeniště a že po letech znovu budeme pěstovat aspoň část zeleniny.

V podobném duchu vlastně probíhá i jarní „pálení čarodějnic“…ve školce jsme s dětmi vždy spálili to špatné, co proběhlo…to, co už nechceme, nepotřebujeme…aby mohl přijít ten krásný čistý a voňavý máj.

Podobně, jak se bavíme na mých seminářích pro paní učitelky a na některých besedách s rodiči, je potřeba aspoň rámcově plánovat některé věci. Mým hlavním cílem letoška (tak, jak si to píšeme vždycky zkraje roku) je upevnit si své zdraví. Proto ten džber s vodou na každodenní ranní koupel nohou na terase, proto se snažím v pracovní dny o pravidelné ranní vycházky, k tomu víc odpočívat, číst, hlídám si svůj spánek (alespoň 7h), ale taky budeme baštit vlastní zeleninu (teda věřím, že se urodí)

Prostě někdy ty změny a úklidy „vně sebe“ předcházejí vnitřním změnám, které přijdou později.

Abychom mohli přijmout „to nové“ v životě, je potřeba si pro to udělat místo…abych měla místo ve skříni na nové oblečení, je dobré to, co už nenosím a nosit nebudu, prostě dát pryč. Podobně je to s našimi myšlenkami a návyky – některé dřív sloužily a třeba i dobře posloužily, ale přichází změna a s ní i jiná životní etapa, tak je třeba se s nimi „rozloučit“ a nahradit je jinými.

---

To se snadno řekne…někdy to opravdu není jednoduché…

---

Je dobré projít skříně, šatník, botník, špajz nebo komoru, sklep, půdu, garáž…tam všude mohou být věci, které už nebudeme potřebovat. Nemusíme je hned vyhazovat, mohou třeba ještě dobře posloužit někomu jinému…a tak putují o dům dál.

Děti toto mají možná jednodušší, protože oblečení nebo boty jsou jim prostě malé, tak je nutností je vyměnit. Někdy je to dokonce i s hračkami tak, že po rozhovoru s maminkou, jsou ochotné některé z nich věnovat menším kamarádům, do školky, do dětského domova…Někdy smlouvají, nechtějí dát něco, k čemu mají citový vztah. Občas to dopadne tak, že věc zase přijmou mezi „aktuální hračky“. Nenuťme je, aby to, co mají rády, dávaly s pláčem nebo abychom jim to odebrali násilím.

Ale veďme s nimi hovory, vytvářejme dohody a hlavně mějme velkou trpělivost, ony si o tom popřemýšlí v tom svém vnitřním světě a rozhodnou se.

Určitě se vám stalo, že takový třeba pětiletý človíček vás překvapí tím, jak za dva dny zareaguje na to, o čem jste se s ním bavili a nemohli jste mu něco vysvětlit, protože si stál za svým. Většinou na to děti časem přijdou samy. Je dobré, abychom do podobných „úklidů“, rozhovorů, debat děti zapojovali.

Naučí se taky postupně přemýšlet o tom, proč  je dobré se „zbavovat“ nepotřebného a vytvářet si místo pro další věci a příležitosti v životě.

O tom, z jakého důvodu bychom měli nechat předškoláčkům doma nějakou „povinnost“, se kterou přispějí pro rodinnou pohodu zase příště…

 

Proč až příště?

Protože teď právě venku prší a tak je ten správný čas na úklid skříní…Jdu na to!

Co vy???